Rounek (Jihlavsko) – V nacistických koncentračních táborech přišlo o život šest milionů židů. Jenom terezínským ghettem jich prošlo 155 tisíc z celé Evropy. Osudy židovských rodin na Vysočině mapuje už několik desítek let pan Ladislav Vilímek. Amatérský historik a velký nadšenec už dohledal osudy třiceti tisíc židů a v bádání pokračuje dál.Dotyk - V roce 1942 nacisté rozhodli o tzv. konečném řešení židovské otázky. Všichni Židé převezení do koncentračních táborů měli být zlikvidováni. Přibližně ve stejné době přišel lídr SS Heinrich Himmler s myšlenkou, že tvrdě pracující nežidovští vězni by měli být naopak motivováni nějakou odměnou. Například milostnou čtvrthodinkou s lehkou ženou. Muži z vedení továrny měl autor videí, který v podniku nepracoval, podle původního rozsudku zaplatit 180 000 korun. Podle ústavních soudců videa jednoznačně narušila důstojnost, osobní čest a dobrou pověst manažera, přiznaná částka je však nepřiměřeně vysoká, a to přesto, že připodobňovat někoho k nacistům a dozorcům v koncentračních táborech překračuje „Není to o nějaké přehnané úzkoprsé korektnosti ani se na to nekoukám optikou, že já sám jsem částečný Rom, ale tyhle vtipy o Židech a Romech v souvislosti s utrpením těch lidí, včetně malých dětí, v nacistických koncentračních táborech jsou pro mne zkrátka výsměchem těm obětem a známkou naprosté idiocie Jména Osvětim, Birkenau nebo Ravensbrück nenechají nikoho na pochybách: za druhé světové války tu v koncentračních táborech umíraly statisíce lidí. Stejný osud ale stihl miliony lidí na Kolymě, v Archangelsku, v Murmansku. V "Souostroví gulag", jak je popsal Alexander Solženicyn, zahynulo i mnoho československých občanů. Své příběhy neustále přepracovává. Již od svých prvních próz, soustředěných v povídkových sbírkách Noc a naděje a Démanty noci píše Lustig příběhy, v jejichž centru stojí obyčejné, zdánlivě nehrdinské lidské charaktery konfrontované s mezní životní situací v koncentračních táborech. Válečnou tematiku Povstání vypukla v pěti velkých městech, 45 provinčních městech, pěti velkých koncentračních a vyhlazovacích táborech a také v nejméně 18 táborech nucených prací. Mezi nejvýznamnější povstání v ghettech patřila: Slonimské povstání v ghettu 29. června 1942 povstání v ghettu Łachwa (Lakhva) 3. září 1942 Věznice pražského gestapa (1940–1945), asi 32000 vězňů, někteří zemřeli na následky epidemie skvrnitého tyfu v květnu 1945. Otakar Batlička, český spisovatel, cestovatel a odbojář (zahynul 13. února 1942 v Mauthausenu) Josef Šanta, český redaktor, politik, odbojář, přežil věznění v Dachau, po propuštění se
